Nacht der Kirchen mimojiné

Omlouvám se, že jsem dlouho nepřispívala, ale nedokázala jsem k tomu najít sílu ani motivaci. Každopádně o to delší bude tento příspěvek a myslím, že se z něj vyklube i extrémní hejtpost.

Tak Donauinsel v pátek jsem stihla a dojela jsem až na samý konec! 😉 Bylo to super, ke konci už teda hodně foukalo a na úplném chvostu ostrova byl přístav a jinak nic. Tedy, pravda, občas i nějaký ten zbloudilý cyklista. Hlavně z tohoto místa bylo už téměř vidět letiště, takže jsem chvilku seděla a kochala se přistávajícími letadly. 

Obrázek

Konec ostrova, fučelo opravdu úplně neskutečně…

 

A, můj timemanagement tak trochu opět zklamal. Totiž celá cesta až k cípu byla dlouhá 26 km a nějak mi nedošlo, že mi to bude asi i dlouho trvat (no, jo, blbec…). Každopádně jsem dorazila na kolej místo v pět až ve tři čtvrtě na šest. Čekala jsem chviličku, jestli se mi lidé, kteří slíbili, že se mnou půjdou, ozvou, ale když mi volala jen Terka, že se omlouvá, tak jsem to zabalila a šla sama. A vlastně to bylo super rozhodnutí. 

Chvilku to vypadalo na déšť, ale nějak se Vídni vyhnul. První v mém smělém plánu byl ruský ortodoxní kostel. Dojela jsem tam městskou linkou vlaku. Chvilku jsem to hledala, ale můj orientační smysl tentokrát opravdu perlil a já to našla a hned napoprvé! Chvilku jsem se jen kochala vnějškem a rozhodla se, že do té Moskvy jednou pojedu. A ideálně i do Petrohradu. Pak jsem zašla dovnitř, protože neumím číst, tak jsem vlezla nejdřív do nějakých soukromých prostor, pak jsem logicky zase vylezla… co mě překvapilo a doposavad to nechápu, bylo, že kostel byl dvoupatrový. Dole zpíval sbor, ale blíž jsem se nedostala, jen k zavřeným dveřím. A když se budova obešla, a vystoupalo se po schodech, byla tam kaple. Na zdech byly různě rozmístěné ikony a protože tam na mě hulákal nějaký chlápek, že si kostel nesmím fotit, tak se mi povedla jen jedna fotka vnitřní kaple.

Obrázek

Zvenku při příchodu. 😉

Obrázek

Rozmázlá kaple (v pozadí se zvedá chlápek, kterýmu se kdovíproč nelíbilo, že fotím)

Obrázek

Po schodech nahoru až do kaple…

 

Ještě něco krapet z historie kostela.byl postaven 1893 – 99 podle návrhu Grigorije Ivanoviče Kotova. Katedrála/kostel je zasvěcená svatému Mikulášovi a byla vysvěcena 1899. Znovu opravena byla v roce 2008.

Dalším kostelem na řadě byl arménský ortodoxní kostel. Ten mi s hledáním dal trochu více zabrat (to je tak, když si řeknete, že si cestu k těm osmi kostelům budete pamatovat…), každopádně mě krapet zarazilo, že je domě. Vím, že v Praze jsou modlitebny v domech běžně, ale tady mě to překvapilo. Co bylo hezké a pro mě trochu rozpačité, dostala jsem svíčku u vchodu a tak jsem jí pak zapálila. 

Obrázek

Vchod do „kostela“

Obrázek

Arménský nápis na dvorku u kostela

Když jsem byla uvnitř, tak právě probíhala mše, tak mi bylo opravdu hloupé fotit. Ale kostel i lidé působili hrozně milým dojmem, a bylo to celkem příjemné, až na to kadidlo. Jen si myslím, že tušili, že tam nepatřím, všichni měli uhlově černé vlasy. 😉

A také trochu k historii tohoto kostela. Arméni ve větším počtu žili ve Vídni už od 17. století. Ale až v roce 1912 se jim povedlo získat prostředky, aby mohli vystavět kostelík svatého Salvatora. A od roku 1968 už funguje tak jako dnes.

Dalším na programu byla srbský ortodoxní kostel. Tam bylo vtipné, že jsem nápisům i celkem rozuměla. Co mě ale nepotěšilo bylo, že kostel je nový, nemá žádnou historii a tudíž u mě klesl na ceně až skoro na bod mrazu… 😉

Obrázek

Že to vypadá jako tržnice?! 😉

 

A pak už mě jen čekala cesta do centra. Chtěla jsem vidět nejstarší kostel ve Vídni a taky starokatolickou kapli.

Nejstarší kostel ve Vídni je kostel svatého Ruprechta. Pověst praví, že byl založen již 740, ale opravdově doložen je roku 1200 v darovacím dokumentu. Je ale jisté, že kostel pochází nejpozději z jedenáctého století. Do třináctého století byl náboženským centrem Vídně, dokud tyto náležitosti nepřešli pod Stephansdom.

Obrázek

Začínalo být šero a tajemno…

Obrázek

Mimochodem, kostel jsem trefila až na podruhé, pořád jsem chodila ve zvětšujících se kruzích. A také okolo izraelské ambasády, kde stáli policajti i se samopalama… (skoro jako u nás, co?)

 

Následuje starokatolická kaple – gotická – která se nachází u Hoher Marktu. 😉 je zasvěcena sv. Salvatorovi. A moc nic, teda, nic překvapivého. 😉

Obrázek

Zvenku gotická kaple 😉

Obrázek

Gotická kaple zevnitř. 🙂

A pak mé kroky vedly již jen ke Stephansdomu. Lidí tam bylo jako psů. Ale byl otevřen zdarma i uvnitř. A dokonce jsem byla i v katakombách – kosti a rakve s arcibiskupama. A navíc byl nasvícen vážně zvláštně, do růžovoučka. 😉

Obrázek

Rozmázlo, pardón. 😉

 

V sobotu jsem byla na zkoušce z němčiny. 😉 Bylo mi vytčeno, že u prezentování spíš čtu než že bych to říkala zpatra. 😉 Bodejť by ne, když německy neumím. Ale nakonec nás pochválila, všichni jsme to udělali, známky budou až v polovině června, ale co už, hlavně, když to mám. 😉

V neděli jsem nedělala snad nic. Nic významného, nic co by stálo za řeč, a jestli jo, tak je to smutný, páč si to nepamatuju. V pondělí jsem řešila protokol na Müsliriegel a ještě doopravovala prezentaci na středu a uklízela. 😉 

V úterý si Kazaška pozvala své kamarády Inda a Polku na večeři, naoplátku, jelikož ona byla pozvána před týdnem k nim. Byla jsem ke stolu i s jednou z Američanek přizvána rovněž. Podávaly se šťouchané brambory s karbanátkem a kazašské palačinky s kondenzovaným slazeným mlékem (tak to jedí oni). Konverzace byla zajímavá, dokud nedorazily další dvě Američanky. Myslím, že udělaly naprosto schválně to, že po sobě začaly nad našima hlavama ječet, jak se ten den měly a bylo jim úplně jedno, že tam sedíme a nevěřícně na ně koukáme. Jejich příchod byl impulzem pro pozvané hosty, aby se zvedli a odešli. 😉 Američanky, jakmile odešli, řvát přestaly a zalezly každá do svých pokojů. A teď přichází ten hejtpost. Před desátou se ozval první zvonek. Přišli první hosté na americkou párty, možná bych spíš mohla říci pitku. To, že jim i ta nejnormálnější Američanka, která s nimi nepije, řekla, že má další den brzy ráno zkoušku, je neodradilo. To, že věděly, že já mám prezentaci, jsem ani nepovažovala za dostatečný důvod. Nakonec dorazilo cca 20 lidí, chlastala se vodka a řvali tu až do půl třetí do rána minimálně. A co bylo nejhorší, mamka jedné z nich řvala a pila s nima. Od té doby je nenávidím, nebavím se s nimi a nezdravím je. Ne že by to pro ně byl trest, ale aspoň už se nemusím snažit být milá. 😉

Ráno pro ně asi bylo krušné. Pro mě tedy taky, ale spíš z nevyspání, zatímco pro ně z té vodky. Jedna z Američanek poblila celý záchod hnedle dvakrát a ani jednou po sobě nespláchla, druhá se zas producírovala nahá v kuchyni, když já odcházela do školy. Nejvýmluvnější byl její skelný pohled a motající se nohy. Fuj, bylo mi z nich špatně. Všude byl bordel, všude to smrdělo. Celý den jsem díkybohu strávila ve škole, a když jsem dorazila na kolej, bylo jakžtakž uklizeno. Večer mi dorazila návštěva, kterou holky americký ani nepozdravily, ani „Hi“ nezvládly. Tak si aspoň můžete udělat obrázek o tom, jaké jsou. 😉

Dnes jsme s návštěvou udělaly rychloprohlídku Vídně za uslzeného počasí. Večer jsem pak šla jen s Kazaškou na Noc vídeňské filharmonie v Schönbrunnu. Ono by to bylo krásné, romantické a úžasné, kdyby všude kolem mě neměli všichni cigaretu a nefoukali ten dým na mě. A pár, který po celou dobu Straussovy skladby setrvával v ústním spojení, mi za zády nemlaskal do rytmu. Po půlhodině jsem se sbalila a odešla? kazašku jsem tam nechala, tu ten kulturní zážitek naprosto dostal a nějaký kouř z cigaret jí to naprosto neznechutil, tak jsem asi cíťa, no… 😉

Obrázek

Miliony lidí před podiem.

 

Obrázek

Poslední foto, než jsem znechuceně odešla…

Nebyla to tedy zas taková sláva, jak jsem očekávala, ale v dobré společnosti nekuřáků by to určitě mohlo být fajn. 🙂 Zítra je ve škole Rektorstag, což mě moc netrápí, stejnak mám volno… (grrr!)

Návštěvu zítra vyprovodím a v sobotu tu mám další, to je život, že? 😉

Reklamy

One thought on “Nacht der Kirchen mimojiné

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s