Moc málo času?!

Dneska mě vyděsilo datum. Nejen, že mě děsí, že za chvíli je prosinec, ale také to, že za chvíli jsou Vánoce, konec školy, zkoušky a tak vůbec všechno. Uf. Nějak rychle to utíká.

Každopádně, čtvrtek byl strašně krásný, myslím tedy s ohledem na počasí, které jsem si neužila, jelikož jsem byla od devíti do šesti ve škole, napsala jeden test a potkala Čecha, který tu studuje už od základky (jak já tyhle lidi nesnáším, hlavně jim tedy závidím). Pak jsme se s Ivčou měly sejít v obchoďáku, kde jinde než na Landstraße a vzhledem k tomu, že metro bylo zpomalené a tak vůbec, čekala tam chudák půl hodiny. Já mezitím dělala ostudu v metru, protože jsem se nepřetržitě s Jančou smála asi 15 minut jízdy, kdy se snažila Filipínce vysvětlit, že jede zpět do Čech na jarmark. Tak z ní vypadlo: Well, you know, džarmark. Málem jsem umřela. Když jsem jí pak naopak pobavila já (nic, co by v žádném, než tom večerním a unaveném kontextu dávalo smysl), smály jsme se obě. U Ivči jsem se vynořila ubrečená a no, kam jinam jsme šli, než se mrknout do parfumerie. Pak jsme se, po obhlédnutí i jiných obchodů, rozloučily a každá jela vlastním směrem.

Dneska měla schlzku se svým buddym a pak jsem měla jet za ní. A protože jsem dneska neměla školu, tak jsem si dovolila setrvat v pyžamu extrémně dlouho. No, v půl desaté přišla uklízečka. Tak jsem se s ní pobavila, tvrdila mi, že mi dávala dvoje povlečení, já jí zas, že jen jedno. Po mém rozčíleném asi stém upozornění, že jsem měla jen jedno mi nakonec to druhé přinesla, aniž bych musela něco platit, ještě to tak… Pak mi ještě sdělila, že náš byt je ten nejšpinavější tady (co čeká, když Američanky po sobě prostě neuklízí?), ale že holky odjíždí na konci prosince, kdy vypadala hozně veselá a že se fakt těší. No, né že by byla sama. 😉

Pak jsem shodou okolností zjistila, že všechno, toaleťák, houbičky, co tu máme a toto všechno porád a stále dokola kupuje ta Ruska, chudák, to samé, uklízí tu také v podstatě jen ona. Protože já se zařekla, že už nikdy nic po těch Američankách neuklidím. Pravda, dneska jsem vyčistila konvici, ale čaj chci každé ráno holt no. 😉

Po rozpačitém rozhovoru s uklízečkou (mluvila hlavně ona O:) ) jsem si dala oběd (čočku, jak jinak, uf) a ůlku vzala Ivče. Ta mi porád tvrdí, že tak dobrou čočku snad nejedla, a ž ejí mám úžasnou a bombastickou. Tak nevím, buď jsem se z toho neustálého vaření luštěnin extrémě zlepšila, a nebo nikdy žádnou dobrou čočku neměla. 😀

Doprovodila jsem pak Ivču na Prater (jela do Břeclavi). A měla sraz se spolubydlící, která mě přemluvila také k návštěvě drogerie. Ale byla to tedy ostuda. Hledala modrou řasenku. Tak se ptala paní, jestli neví, kde je nějaký tester, že by ráda nějakou zkusila. Tak jí paní řekla, že u levných produktů nejsou žádné testery (nevyplatí se) a že může zkusit dražší. Spolubydla, a vlstně všichni, si o mě myslí, že jsem překladač na nožičkách. Protože chtěla paní něco sdělit, ale nevěděla jak, tak to porád  bylo: Do you know how to say „something“ in German? Něco jsem věděla, něco ne. Nakonec si jedno oko namalovala fialově, druhé modře a otočila se na paní s tím, jak to teď odstraní. Paní řekla, že má takhle jít dom. Nakonec jí ale odvedla ke stolečku Dioru a dala jí odličovač. Dala jí ho hodně, Anara z toho začala slzet, ale ještě předtím stačila použít dvě věci od Dioru, co testery rozhodně nebyly. V tu chvíli už jsem se za ní propadaa do země. Odtáhla jsem jí odtamtud, se slovy „Entschuldigung!“. Už tam s ní ikdy nejdu, vážně.

Palačinky s Nasťou přesunuly na zítra na ráno na devátou. Moc pozdě jsem přišly. A zítra snad se Sandrou jdeme na další putování za vínem. 🙂

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s